Kronika 1822...1859   (2)

1859 - pokračování

  Toho samého času bylo dle Volnýho Topografie i podnebí čili baldachýn v ceně 110 zlatých ve stříbře od dobrodinců zakoupeno.
  U velebního pána Matěje Halíře sloužila děvečka jménem  Anna Zatloukal, majetnice domu č.11 v Ainserově. Od tejto děvečky měl nadřknutý velebný pán veškeré polnosti pronajaté.
Po smrti velebního pána ujal se tejto již velmi neduživé děvečky tehdejší kostelník, blahé památky, jménem Fabián Dostál a ošetřoval ji s velkou obětí a sebezapřením až ku její smrti. Tato děvečka věnovala svou peněžitou majetnost na malbu chrámovou, kteroužto malbu
za času velebního pána faráře Cyrilla Vrábela malíř Josef Tuniš z Višehoře u Zábřehu započal i šťastně dokonal.
  Z počátku bylo jen presbyterium malované. Když pak farníci na tom stáli, aby celý chrám
Páně byl pro souměrnost k presbyteriu malován, byla mezi nimi zařízena sbírka, jejížto výsledek ku zamyšlenému cílil. Při malbě chrámové dodávali potřebné mléko farníci všech obcí dle pořádku. Velkou zásluhu jak při sbírce, shledání a stavění potřebného  lešení sobě vydobyli pan rektor Vincenc Surma, tak i kostelník Fabian Dostál, kterýžto poslední byl vzorem pravého a chrámu Páně až do konce horlivě a neúnavně sloužícího kostelníka.
  Na neustálé naléhání svojí manželky, která nemohla nikterak  v obci Jednovské (v níž ovšem pro nepořádnost mnohých občanů život brzy se každému zhnusiti musí) uvyknouti, prodal Fabian Dostál svůj domek č. 10 v Jednově a koupil sobě čtvrtnické místo v Dobrochově
u Prostějova, tam se odstěhoval. Tak ztratil chrám Páně Sukdolský horlivého a nezištného kostelníka.  Fabian Dostál zasluhuje přede vším jiným proto v památní tuto knihu zanesen býti, že byl na kostelní roucha a prádlo velmi opatrný a že sobě neobtěžoval před každým svátkem celý chrám Páně, “což nezřídka celý den trvalo“, oprašovati. Po několik let zametal on chrám Páně (s obavami, aby jiný snad přílišně neprášil) a to bezúplatně sám. Žehnaná budiž památka jeho. Zastával kostelnickou službu od roku 1860 až do roku 1867. Druhým neméně horlivým kostelníkem byl Václav Dostál, domkař z Jednova, an kostelnickou a zvonařskou službu nepřetržitě horlivým a pořádným od roku 1834 až do roku 1869 zastával, v roku pak 1870 službu tuto, předstíraje svoje stáří a zemdlenost, synu svému,  Václav jménem, ku dalšímu vykonávání s dorozuměním fařskýho v ouřadu ponechal.
  Rok 1859. Tohoto roku nastoupil fařský ouřad svrchu již jmenovaný vel. pán Cyrill Vrábel,
za jehož času malba chrámu Páně z fondu svrchu nadřknutého započata i dokonána byla.
Dle doslechu bylo nejprve malované presbyterium až po kazatelnici, když však farníci zpozorovali, že by celému kostelu svědčila malba, dorozuměli se s malířem a nechali
na svoje outraty i chrámovou loďku a kůr malovati. Mléko ku bílení stěn chrámových dodávaly střídavě jednotlivé obce, přičemž malíř i jeho tovaryšové se měli dobře, ponechávaje ku svojí osobní potřebě povždy to nejlepší a nejchutnější mléko. Avšak jako při všech dobrovolných dodávkách chladlo i poznenáhla toto dodávání mléka, až konečně jen fařský dům, jak to obyčejně bývá,  zůstal v tomto ohledu v držovicích.
  Jelikož vel. pán farář Cyrill Vrábel krom udání v účtech kostelních ničeho do tejto památní knihy nezaznamenal, nutno při nedostatku vší látky při tejto krátké poznámce se pozastaviti. Nicméně z běhu kostelních účtů jasnojasně vysvítá, že tento vel. pán farář s velkou pílí a přičinlivostí v zvelebení chrámu Páně pracoval, zjednaje rozličná mešní, tak i jiná kostelní roucha, a staraje se o pohodlný přístup jak do chrámu tak i k oltářům, skrze zhotovení, dílem z kamene, dílem ze dřeva , vytesaných stupňů, k čemuž i milostivá vrchnost, totiž 
T.T. pán patron, dle poznámky v kostelních účtech značně přispěl. Za času tohoto vel. pána  věnovala jistá svobodná 14-letá panna jménem Jenovéfa Klíč z Jednova, jsa na smrtelné posteli, na chrám Páně 80 zl. k. m., z čehož některé hudební nástroje pro kostelní hudbu a jiné věci zakoupené byly. Co se farského stavení dotýká, nalezl toto vel. pán farář Cyrill Vrábel u velkém, jak on tvrdil, nepořádku, anť předchůdce jeho buď  žádné opravy nečinil, aneb cítiv na sobě břímě stáří svého, jen vše tak daleko opravovati vedl, aby to vše jen s ním dotrvalo. Ovšem méně chvalitebné to smýšlení a málo potěšitelné pro každého zvlášť méně zámožného nástupce, než kdo znal skromnost a opravdickou a na málo potřeb vezdejších omezenou povahu tohoto veleb stařečka, bude toto smýšlení jeho na tu nejlehčí váhu klásti, při čemž jej i skrovné toliko příjmy farářské a útrata značných peněžitých částek
u nesvědomitých dlužníků omlouvati budou.
  Při farském stavení konal vel. pán Cyrill Vrabel ze svého mnohé a dosti značné opravy, jak to kniha poznámek jeho vykazuje - maje přitom ta k lepšímu, že potřebný materiál, jak dřevo, šindel, břidlice, vždy zdarma od milostivé vrchnosti potahoval, což po odchodu pana správce Eduarda Říhy docela odpadlo.
  Zvláštní památku po sobě zanechal vel. p.Cyrill Vrábel z ohledu oprav fařského domu tím,
že fařskou kuchyň, dříve velmi nepohodlnou, skrze dělení na kuchyň a obydlí hospodyně, a skrze zvětšení oken do nynějšího, a sice lepšího, stavu uvedl. Též nechal před farou novou altanu a schody, jakož i na sejpce čili vrchní půdě - skrze zašalování jistého oddělení půdy - dosti pohodlnou sýpku na obilí a jedno oddělení na mouku a jiné věci zhotoviti. Nemáť tedy nástupce žádné příčiny na tohoto předchůdce sobě ztěžovati, až na to, že jeho hospodyně v dobu stěhování pro nástupce velmi nepřizlivnou se ukázala, a sice v tom, že v domě kdekterý kus dřeva na patrách, jak na mlátivce, tak i na půdě, odstěhovala a ano i desky na sýpce, z nichž příhrazdy pro sypání obilí zhotovené byly, sebou pojala. U svatýho Floriánka nemohla jetel více žíti, nechala je od svých děveček vzdor upozornění na tuto neslušnost i s kořínky trhati. I zahrádku před farou vyplenila a na loučce krátce teprve povyrostlou trávu od děveček požíti nechala. Totoť pak se nepokládá za vinu vel. pánu faráři, anť tento jest osoba dobrého a přejícího srdce.
  Těmito poznámkami se končí perioda 6ti-letého budování a působení vel. pána faráře
Cyrilla Vrábela v Sukdole….
(P. Cyrill Vrábel)
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Chrám, vzhled koncem 19. stol.
Fara, vzhled koncem 19. stol.
Info...
Měna:
zlaté, viz
Čím se dříve platilo...