Kronika 1910,  2. část

  Reální katastr fary Sukdolské dle stavu ze dne 1. ledna 1910 udělaný pro potřebu kn. ar. konsistoře: (dokončení)
 
 
Farní obročí.
 
Patron: panující kníže Jan II. z Liechtensteinu. Číslo vložky knihovní 115
Stav dne 1. ledna 1910

  A. Podstata statková.
Stavební parcela čís. 106, číslo domu 16 katastrální
Obec: Sukdol
Číslo katastru 627, role 75 ar 50 m2, výnos 10,24 K
Číslo katastru 734, 3 ar 6 m2, výnos 0,66 K
Číslo katastru 735, 1 ar 44 m2, výnos 0,32 K
Číslo katastru 736, 13 ar 8 m2, výnos 4,56 K
C e l k e m  99 ar 28 m2, výnos 15,78 K

  B. Vlastník
  Farní obročí římskokatolické k Navštívení Panny Marie v Sukdole-Jednově.
 
  C. Závady: Bez závad.
 
  D. Inventář:
 
 
Stavení: Farní budovy jsou dvě - obytelná a hospodářská.
 
  1. Stavení obytelné jest od kostela 27 m vzdáleno a postaveno z kamene a cihel na témž údolním svahu jako kostel, ale příkřejším, tak že stavení ze strany nádvorní jest přízemní, ze strany pouliční na poschodí.
 
Fara je 16,5 m dlouhá,10 m široká, krytá břidlicí, stav dobrý. Příční chodbou z ulice na dvůr rozdělena jest fara ve dva stejné díly. Do fary přichází se z ulice schodištěm kamenným, dvojitým, o 13 schodech, stav dobrý. V přízemí ulice pod schodištěm jest vchod do sklepa, za sklep totiž upraveno přízemí z ulice, stav dobrý. V průčelí na ulici má fára čtyři okna po dvou z každé strany hlavních dveří, stav dobrý. Oddělení ze strany kostela má dva byty, jeden větší k ulici byt farářů a kancelář farní, zároveň menší byt ze strany dvora s jedním oknem, mokrý, ku stálému přebývání se nehodící, nezdravý. Z chodby jsou dvojité dveře do bytu farářova, z toho dvojité dveře do menšího pokoje, z toho pak dveře jednoduché na chodbu, stav dveří dobrý. Druhé oddělení fary je stejně veliké, příční zdí z ulice na dvůr ještě menší oddíly rozdělené, proti dveřím farářovým vchází se do kaplanky s jedním oknem na ulici, místnost s druhým oknem na ulici jest spižírna, oddělení na dvůr s chodby jest kuchyňka s jedním oknem, za kuchyní pak malý čeledník s jedním větším a jedním menším oknem. Z čeledníku vedou dveře do spižírny. S chodby vedou jednoduché dveře do kuchyně, z kuchyně dvéře jednoduché půl skleněné do čeledníku. Stav všech dveří a oken dobrý. V bytu farářově jsou zánovní kamna šamotová, obdobně v kaplance, v bytu mokrém kamínka železná litá, kuchyně a čeledník zahřívá společně kachlový sporák, pod komínem v kuchyni jest pekárna s topením z kuchyně. Stav všech kamen dobrý. Z fáry příční chodbou vchází se na dvůr 22 m dlouhý po délce fary a 9 m široký, z polovice od budovy farní kamenem dlážděný. Dvůr ohrazen jest proti faře dobrou vysokou zdí krytou břidlicí a z pravé strany hospodářským stavením. Do dvora vedou dvoje vrata, horní ze strany kostela, a dolní z ulice mezi farou a hospodářskou budovou. Stav vrat dobrý. Ze dvora u kuchyně vedou dřevěné kryté schody na půdu fary. Proti dvornímu farskému vchodu asi 5 kroků jest studna s dřevěnou pumpou se stálou vodou v dobrém stavu. Hned od pumpy napravo k farské dvorní zídce jest přistavěná dřevěná papírem krytá kůlna zánovní, proto v dobrém stavu, hned vedle kůlny pak dřevěný chlívek pro vepřový dobytek a drůbež, krytý břidlicí v dobrém stavu.
 
  2.
Hospodářská stavení pod jednou dobrou břidlicovou střechou, postavené z tvrdého materiálu, obsahuje kravín se železným oknem na ulici, oknem dřevěným na dvůr, žlab kamenný na železných traverzách klenutý, vedle kravína stodola s jedním přístodůlkem s dobrými dubovými vraty, pak prádelna klenutá s kotlem, malý horní sklípek na kravín, přistaven z cihel, záchod, do kterého z fary přes celý dvůr se musí choditi. Současný stav hospodářského stavení nově opraveného dobrý.
  Povšechný stav farní budovy sice dobrý, ale fara na poutním místě malá a požadavkům moderního světa nevyhovuje.
 
  3.
Zahrady: Před bytem farářovým ke kostelu jest zahrada horní zídkou a laťkovým plotem obehnaná s dřevěnou besídkou, zahrada ovocná za hospodářským stavením, z ulice plot dřevěný laťový, ze dvou stran kamenná zídka, pod kravínem v zahradě jest hnojiště a zahrada dolní pod farou přes ulici ohražena dřevěným laťkovým plotem jest půl louka a půl zelenina. Stav plotu dobrý.
 
  4. Jmění movité pozůstává
  a) errekční kapitál 180 zl. k. m., zajištěný na panství Ptení
  b) z výkupu v státních úpisech vinkulovaných 7000,- K
  úroky z errrekčního kapitálu per 315,- K vyplácí velkostatek
  úroky z rent per 516,- K vyplácí c. k. berní úřad v Konici
 
 
Výkaz o důchodech faráře Karla Namyslova v Sukdole dle stavu dne 1. ledna 1910
 
Příjmy:
1. Výnos farských 4 měřic pole a luk 240,- K
2. Výnos z obročí státních úpisů 546,- K
    Výnos z obročí soukromých úpisů 315,- K
3. Doplatek kongr. 758,88 K
4. Štola 650,- K
5. Za vyučování náboženství 80,- K
    Cestovné do školy 40,- K
6. Manuální stipendia 380,- K
7. Výnos z nadací 370,24 K
8. Jiné příjmy 300,- K
Součet příjmů 3650,12 K

Vydání:
1. Osobní daň 28,- K
2. Vydání na poutní slavnosti 250,- K
3. Státní poplatky z nadací pro faráře 10,86 K
Součet výdajů 288,86 K

Jeví se čistý důchod 3361,26 K

III. Výkaz o důchodech pomocného kněze Aloise Šilhavého, kooperátora v Sukdole, dle stavu dne 1. ledna 1910

Příjmy:
1. Dotace služného kongr. 700,- K
2. Renumerace za vyučování náboženství 320,- K
3. Cestovné do škol 412,- K
4. Podíl školy 200,- K
5. Z nadací 9,- K
6. Manuální stipendia 650,- K
7. Jiné příjmy 130,- K
Součet příjmů 2.421,- K

Vydání:
1. Osobní daň 7,40 K
2. Ministrantům z intencí 24,- K
Součet vydání 31,40 K

Jeví se čistý důchod 2389,60 K

  Farář zdejší
Karel Namyslov vyznamenán jeho jasností panujícím knížetem Janem II. z Lichensteinu, patronem Sukdolského kostela dobrotivým, dne 2. září 1909 vládní jubilejní medailí, a dvorním dekretem ze dne 24. ledna 1910 dovoleno mu Jeho Veličenstvem císařem a králem Františkem Josefem I. toto vyznamenání přijati a nositi.




>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1910,  3. část