Léta Páně 1968
Počasí: Zima velmi mírná s větším množstvím sněhu, hlavně závějemi. Únor byl poměrně teplý. V březnu napadla značná vrstva sněhu, který se ztrácel, už během týdne úplně zmizel. V dubnu bylo pěkné teplé počasí. V květnu se počasí zhoršilo, koncem června a do poloviny července bylo počasí bez deště. Koncem července a srpna bylo deštivo.
V r. 1968 měla místní organizace KSČ 46 členů. Předseda Václav Veselý ml., Labutice. Čsl. strana lidová 76 členů, předseda Alois Mazáč, Jednov. Zájmové organizace: Sokol 47 členů, předseda Burda Josef, Jednov, Svaz žen 42 členek, předsedkyně Marie Hutařová, Svazarm 36 členů, velitel Grepl Vojtěch ze Suchdola. ČSPO Suchdol 50 členů, velitel Zapletal Bohuslav, Čsl. červený kříž 100 členů, předseda Oldřich Grulich.
20. února se konala slavnostní schůze KSČ k 20. výročí únorových událostí. Po slavnostním projevu byli vyznamenáni dva členové za aktivní účast při budování socialismu, Václav Veselý z Labutic a Josef Novák z Jednova.
Rok 1968 byl velmi bohatý na vnitropolitické události. V tomto roce měly být provedeny volby do MNV. Volby měly být provedeny 19.5. Na předvolebních schůzích občané projevili nespokojenost s dosavadní volební praxí a s volebním zákonem. Nejvíce připomínek se týkalo volení poslanců, aby rozhodoval počet hlasů a ne pořadí kandidáta. V minulosti měli voliči možnost nanejvýš rozhodnout buď pro nebo proti. A někdy ani to ne. Různé události zpomalovaly přípravy až se konečně vláda rozhodla konat volby až v r. 1969.
Oslavy 20. výročí únorových událostí vynesly na světlo, že těch uplynulých 20 let nebylo všechno dobré, ale dost bylo i toho špatného. V únoru 1948 vyvrcholilo střetnutí KSČ s pravicovými stranami. Strana KSČ se lstí zmocnila vlády a proto většina národa nebyla s jejím dalším postupem spokojena. Vždyť na jiné strany i na bezpartijní se hledělo jako na nepřítele státu a národa. Proto v rezoluci lednového pléna ÚV KSČ se již konstatovalo, že základním obsahem současné politiky musí být sjednocení všeho našeho lidu k zabezpečení úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti.
V souladu s nastoupeným procesem demokracie ve státě, politické oblasti a pro zvýraznění presidentské funkce rozhodl ústřední výbor strany rozdělit funkci presidenta republiky a prvního tajemníka UV KSČ. Na to byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexandr Dubček. 22. března Antonín Novotný odstoupil z úřadu presidenta republiky. Nastala velká revize minulosti a přítomnosti. Lidé, kteří se svými názory a svým postavením bránili positivním proudům, pozvolna odcházeli.
Konzervativní živly se snažily brzdit obrodný proces a vrátit vývoj do předlednových událostí, do předlednových poměrů strachu a nespravedlnosti. Všeobecné mínění bylo, aby odešli a svých funkcí se vzdali všichni, kteří ztratili důvěru lidu a nikoho nezastupují.
K obrodnému procesu také velmi přispěl proces generála Šejny a plukovníka Jaroslava Moravce, kteří byli trestně stíháni pro machinace s osivy jetelovin a travin v hodnotě 300.000 Kčs. Generál Jan Šejna však opustil území republiky a odejel do Spojených států amerických.
10. července zvolena Česká národní rada. Byl to prozatímní orgán ústavní moci a reprezentace českého národa a působil by do doby, kdy ve všeobecných volbách bude zvolen český národní státní orgán. Čitá 150 členů.
V druhé polovině června proběhlo na našem území velitelsko štábní cvičení států „Varšavské smlouvy“, asi jako příprava na obsazení ČSR.
21. srpen 1968 stal se vzrušujícím dnem všech věrných a upřímných občanů ČSR: kolem půlnoci vstoupily na naše území nikým nezvány vojenské jednotky Sovětského svazu, Polska, Něm. demokratické republiky, Bulharské republiky, Maďarska, aby prý nás chránily před západními imperialisty, zvlášť před Německou spolkovou republikou. Obsadily hlavní města, rozhlasové a televizní vysílací stanice, budovu parlamentu blokovaly, obsadily redakce novin a mnohá další důležitá místa jako letiště a. t. d. Zaměstnanci rozhlasu odjeli na různá místa a zahájili další vysílání, jimiž vybízeli k věrnosti Dubčekovi a zásadám svobody, pravdy a spravedlnosti. K československým občanům promluvil v rozhlasu prezident Ludvík Svoboda a mimo jiné vybízel k jednotě a rozvaze.. Zaměstnanci podniků, politických stran, rozesílali rezoluce na podporu našich legálních a vládních činitelů, kteří požívají důvěry všeho občanstva.
21. srpna byl zahájen mimořádný sjezd KSČ za účasti 900 delegátů a další v průběhu diskuse ještě přicházeli. Sjezd konán na tak utajeném místě, že ačkoliv v Praze bylo na 1000 členů tajné policie SSSR, přece se o místě sjezdu nedověděli. Také se nic nevědělo, kde se nacházejí přední představitelé státu. Byl vydán zákaz tisku, jakýchkoliv zpráv, a zákaz veřejného shromažďování. Počet ozbrojených sil okupačních armád dosahoval kolem 100.000 vojáků. V samotné Praze bylo přes 25.000.
22. srpna se konalo mimořádné zasedání vlády. 5 členů ÚV KSČ bylo pro obrodný proces a 5 členů proti. Generální tajemník Spojených národů U Thant prohlásil ozbrojený zásah v ČSSR za novou vážnou ránu myšlenkám mezinárodního práva, řádu a úsilí o zmírnění napětí mezi východem a západem.
23. srpna odjel president ČSSR Ludvík Svoboda do Moskvy k jednání na nejvyšší úrovni s nejvyššími sovětskými činiteli. S ním odletěli Dr. Husák, generál Dzúr, Pillar, Indra, Bilak, Dr. Kučera. Jednání v Moskvě se nesetkalo s kladným výsledkem.
4. října se konalo v Moskvě další jednání mezi delegací ÚV KSČ a představiteli UV KSSS. Jednání z české strany se zúčastnili první tajemník KSČ Dubček, předseda vlády Černík a člen předsednictva ÚV KSČ Dr. Husák. Obě strany hodnotily otázky vztahů mezi ČSSR a SSSR. Zvláštní pozornost věnována plnění dohod a opatření, na nichž se usnesly delegace v Moskvě ze dne 23. – 26. srpna, vycházející ze zásad v závěrečných dokumentech ze schůzky v Čierné nad Tisou a konference v Bratislavě. Delegace se vrátila zpět do Prahy 11.10. před půlnocí.
Po srpnových událostech se začala rozšiřovat tajným způsobem tiskovina „Zprávy“. Generální prokurátor zahájil šetření a bylo zjištěno, že „Zprávy“ se dopouštějí činnosti, která je v rozporu se zákonem. Napadají státní činitele, kteří požívají ochrany státu podle § 102 trestního zákona. Teprve později bylo zjištěno, že tiskovinu „Zprávy“ vydává frakce ÚV KSČ stojící proti Dubčekovi.
Po r. 1948 byly v mnohých městech odstraňovány sochy prvního prezidenta ČSR Tomáše Garyka Masaryka. V r. 1968 se začaly obnovovat. Rovněž se mnoho mluvilo a psalo o smrti jeho syna Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí. Původní verze po jeho smrti byla, že spáchal sebevraždu skokem z okna v Černinském paláci. Druhá verze tvrdila, že byl násilně zavražděn. Svědkové z jeho blízkého okolí tvrdili, že sám skončil svůj život. Ve spisech po † Dr. Kolmanovi byl nalezen opis dopisu Jana Masaryka datovaný 10.2.1948 ve 2 hod. 15 min., kde se mimo jiné praví: „Celý svůj život jsem zasvětil svému národu, svobodnému, neznásilněnému. Do poslední chvíle jsem doufal, že s Dr. Benešem zachováme svému lidu tradice demokracie, svobody a vítězství pravdy, zkrátka, odkaz svého táty. Nemám kolem sebe přátel. Pracuji v blízkosti neschopných samozvanců a nemohu se dále přetvařovat. Jak rád bych si postěžoval!“ Přesto jsou zde pochybnosti o pravosti opisu a také originál se nenalezl.
28.10.1968 se konaly nejen v Praze, ale i na jiných místech po celé republice oslavy 50-letého výročí založení ČSR. Je to významné jubileum historického okamžiku v dějinách českého a slovenského národa.
30. září uplynulo 30 let od mnichovské zrady, kdy představitelé evropských velmocí, bez představitelů Československa, rozhodli o odtržení velké části našeho území ve prospěch velkoněmecké říše. Zradu na naší zemi draze zaplatil celý svět. Rok 1945 opět našel Československo na mapě plnoprávných svobodných států.
Letos byla obnovena činnost Junáka, který po vzájemné dohodě podepsal dohodu o vzájemné spolupráci s československým pionýrem ve prospěch hluboké mravní a společenské výchovy dětí a mládeže.
27. dubna se konalo v Brně zasedání 350 zástupců někdejších žup Čsl. orla. Byl zvolen výbor. Bylo rozhodnuto obnovit „Jednoty“, které byly v r. 1948 rozpuštěny.
9. dubna 1968 se konala v Brně konference křesťanských pedagogů z celé Moravy v počtu 156 za účelem poslání rezoluce, aby v zájmu práva a spravedlnosti byli perzekuovaní profesoři a učitelé pro své náboženské přesvědčení rehabilitováni a odškodněni. Všechny tyto ušlechtilé snahy o nastolení práva a spravedlnosti ztroskotaly.
Vesmírné lety! 21. prosince odstartovala z Kenedyho mysu na Floridě raketa Saturn 5 s měsíční lodí Apolo 8, tři američtí kosmonauti zahájili více než 6-denní let s přistáním na Měsíci. Velitelská kabina s třemi kosmonauty se pak vrátila 27.12. a přistála na hladině Tichého oceánu. Kosmonauti byli zdrávi a šťastni, že splnili daný úkol a že to byli oni, kteří jako první lidé přistáli na Měsíci.
Všechna jednání o nastolení socialismu s lidskou tváří byla marná. Po skončení jednání a po návratu naši státníci Ludvík Svoboda, prezident, Ing. Černík, předseda vlády, a Josef Smrkovský, předseda národního shromáždění, promluvili v rozhlase k celému národu, jak daná situace vyžadovala.
Zase po mnoha letech byl povolen průvod o Božím těle. Na poutích kázali: P. Antonín Berka (Slatinky), P. Pavel Zíbal, administrátor ze Stražiska, Jan Grulich, duchovní správce ve Víceměřicích. Na Porciunkuli bylo 730 svatých přijímání. Pak kázali P. Herman Tyl, převor OP z Bohuslavic, P. Antonín Jemelka, děkan z Laškova.
31. března 1968 byl čten pastýřský list k předpokládané obnově v našem národě a státě. Z něho vyjímám požadavky Olomouckých ordinářů na povolané státní činitele:
1. Rehabilitovat biskupy, kněze světské i řeholní, stejně jako i věřící, kteří pro své náboženské přesvědčení byli diskriminováni, zbaveni míst, či jinak poškozeni.
2. Požadovali jsme, aby vyučování náboženství probíhalo bez těžkostí mezi školou a věřícími, aby děti nebyly vystavovány šikanování na pracovištích nebo jinde, aby vyučování náboženství ve škole mělo charakter a výhody učebního předmětu a nikoliv zájmového kroužku.
3. Žádali jsme a žádáme znovu dostatečné zajištění náboženského tisku. Volali jsme o připuštění většího počtu vhodných kandidátů ke studiu na kněžství a po obnově řeholí.
Nevypočítáváme všechny oprávněné požadavky, které tak momentálně tryskají z našich srdcí, neboť jejich přesné vymezení se nezbytně stane podkladem při vyjednávání mezi církví a státem.
Místo zájmové organizace „Mírové sdružení katol. duchovenstva“ začalo organizační práci nové kněžské sdružení „Dílo koncilové obnovy“!
12.7.1968 se uskutečnilo jednání mezi zástupci ministerstva, rektorátu Palackého university, KNV, ONV, a MěNV, kapitulního ordinariátu a komise pro obnovu CM bohoslovecké fakulty v Olomouci. Došlo k zásadní dohodě. Začátkem října se pak konalo otevření bohosloveckého semináře a fakulty. V r. 1968/69 budou v Olomouci studovat bohoslovci I. a II. roč. Všichni ostatní, III. –V. roč. diecéze Olomouc, Brno, Český Těšín, dokončí svá studia v semináři Litoměřickém.
Počet odd. pro vyučování náboženství:
Odd. s 9 – 15 žáky 1 hod. týdně
Odd. s 5 – 8 žáky 1 hod. za 14 dní
Odd. s 2 – 4 žáky 1 hod. měsíčně
Kde je alespoň 16 žáků přihlášeno do náboženství, 2 hod. týdně, další odd. se zřizuje, jestliže by počet žáků v jednom odd. byl vyšší než 38.
V r. 1968 byla dána nová kameninová podlaha v síni fary a dány nové dveře do pokojů fary.
Podle sociologického průzkumu religiozity v severomoravském kraji provedeného Dr. Eliškou Kadlecovou bylo zjištěno na 30% pevných uvědomělých katolíků, 60% těch, kteří jsou jaksi na obě strany, ale říkají „Dejte pokoj s náboženstvím“, a 10% skutečných atheistů.
Sňatků 10
Křtů 30
Pohřbů 17
Sv. přijímání 15.901
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Počasí: Zima velmi mírná s větším množstvím sněhu, hlavně závějemi. Únor byl poměrně teplý. V březnu napadla značná vrstva sněhu, který se ztrácel, už během týdne úplně zmizel. V dubnu bylo pěkné teplé počasí. V květnu se počasí zhoršilo, koncem června a do poloviny července bylo počasí bez deště. Koncem července a srpna bylo deštivo.
V r. 1968 měla místní organizace KSČ 46 členů. Předseda Václav Veselý ml., Labutice. Čsl. strana lidová 76 členů, předseda Alois Mazáč, Jednov. Zájmové organizace: Sokol 47 členů, předseda Burda Josef, Jednov, Svaz žen 42 členek, předsedkyně Marie Hutařová, Svazarm 36 členů, velitel Grepl Vojtěch ze Suchdola. ČSPO Suchdol 50 členů, velitel Zapletal Bohuslav, Čsl. červený kříž 100 členů, předseda Oldřich Grulich.
20. února se konala slavnostní schůze KSČ k 20. výročí únorových událostí. Po slavnostním projevu byli vyznamenáni dva členové za aktivní účast při budování socialismu, Václav Veselý z Labutic a Josef Novák z Jednova.
Rok 1968 byl velmi bohatý na vnitropolitické události. V tomto roce měly být provedeny volby do MNV. Volby měly být provedeny 19.5. Na předvolebních schůzích občané projevili nespokojenost s dosavadní volební praxí a s volebním zákonem. Nejvíce připomínek se týkalo volení poslanců, aby rozhodoval počet hlasů a ne pořadí kandidáta. V minulosti měli voliči možnost nanejvýš rozhodnout buď pro nebo proti. A někdy ani to ne. Různé události zpomalovaly přípravy až se konečně vláda rozhodla konat volby až v r. 1969.
Oslavy 20. výročí únorových událostí vynesly na světlo, že těch uplynulých 20 let nebylo všechno dobré, ale dost bylo i toho špatného. V únoru 1948 vyvrcholilo střetnutí KSČ s pravicovými stranami. Strana KSČ se lstí zmocnila vlády a proto většina národa nebyla s jejím dalším postupem spokojena. Vždyť na jiné strany i na bezpartijní se hledělo jako na nepřítele státu a národa. Proto v rezoluci lednového pléna ÚV KSČ se již konstatovalo, že základním obsahem současné politiky musí být sjednocení všeho našeho lidu k zabezpečení úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti.
V souladu s nastoupeným procesem demokracie ve státě, politické oblasti a pro zvýraznění presidentské funkce rozhodl ústřední výbor strany rozdělit funkci presidenta republiky a prvního tajemníka UV KSČ. Na to byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexandr Dubček. 22. března Antonín Novotný odstoupil z úřadu presidenta republiky. Nastala velká revize minulosti a přítomnosti. Lidé, kteří se svými názory a svým postavením bránili positivním proudům, pozvolna odcházeli.
Konzervativní živly se snažily brzdit obrodný proces a vrátit vývoj do předlednových událostí, do předlednových poměrů strachu a nespravedlnosti. Všeobecné mínění bylo, aby odešli a svých funkcí se vzdali všichni, kteří ztratili důvěru lidu a nikoho nezastupují.
K obrodnému procesu také velmi přispěl proces generála Šejny a plukovníka Jaroslava Moravce, kteří byli trestně stíháni pro machinace s osivy jetelovin a travin v hodnotě 300.000 Kčs. Generál Jan Šejna však opustil území republiky a odejel do Spojených států amerických.
10. července zvolena Česká národní rada. Byl to prozatímní orgán ústavní moci a reprezentace českého národa a působil by do doby, kdy ve všeobecných volbách bude zvolen český národní státní orgán. Čitá 150 členů.
V druhé polovině června proběhlo na našem území velitelsko štábní cvičení států „Varšavské smlouvy“, asi jako příprava na obsazení ČSR.
21. srpen 1968 stal se vzrušujícím dnem všech věrných a upřímných občanů ČSR: kolem půlnoci vstoupily na naše území nikým nezvány vojenské jednotky Sovětského svazu, Polska, Něm. demokratické republiky, Bulharské republiky, Maďarska, aby prý nás chránily před západními imperialisty, zvlášť před Německou spolkovou republikou. Obsadily hlavní města, rozhlasové a televizní vysílací stanice, budovu parlamentu blokovaly, obsadily redakce novin a mnohá další důležitá místa jako letiště a. t. d. Zaměstnanci rozhlasu odjeli na různá místa a zahájili další vysílání, jimiž vybízeli k věrnosti Dubčekovi a zásadám svobody, pravdy a spravedlnosti. K československým občanům promluvil v rozhlasu prezident Ludvík Svoboda a mimo jiné vybízel k jednotě a rozvaze.. Zaměstnanci podniků, politických stran, rozesílali rezoluce na podporu našich legálních a vládních činitelů, kteří požívají důvěry všeho občanstva.
21. srpna byl zahájen mimořádný sjezd KSČ za účasti 900 delegátů a další v průběhu diskuse ještě přicházeli. Sjezd konán na tak utajeném místě, že ačkoliv v Praze bylo na 1000 členů tajné policie SSSR, přece se o místě sjezdu nedověděli. Také se nic nevědělo, kde se nacházejí přední představitelé státu. Byl vydán zákaz tisku, jakýchkoliv zpráv, a zákaz veřejného shromažďování. Počet ozbrojených sil okupačních armád dosahoval kolem 100.000 vojáků. V samotné Praze bylo přes 25.000.
22. srpna se konalo mimořádné zasedání vlády. 5 členů ÚV KSČ bylo pro obrodný proces a 5 členů proti. Generální tajemník Spojených národů U Thant prohlásil ozbrojený zásah v ČSSR za novou vážnou ránu myšlenkám mezinárodního práva, řádu a úsilí o zmírnění napětí mezi východem a západem.
23. srpna odjel president ČSSR Ludvík Svoboda do Moskvy k jednání na nejvyšší úrovni s nejvyššími sovětskými činiteli. S ním odletěli Dr. Husák, generál Dzúr, Pillar, Indra, Bilak, Dr. Kučera. Jednání v Moskvě se nesetkalo s kladným výsledkem.
4. října se konalo v Moskvě další jednání mezi delegací ÚV KSČ a představiteli UV KSSS. Jednání z české strany se zúčastnili první tajemník KSČ Dubček, předseda vlády Černík a člen předsednictva ÚV KSČ Dr. Husák. Obě strany hodnotily otázky vztahů mezi ČSSR a SSSR. Zvláštní pozornost věnována plnění dohod a opatření, na nichž se usnesly delegace v Moskvě ze dne 23. – 26. srpna, vycházející ze zásad v závěrečných dokumentech ze schůzky v Čierné nad Tisou a konference v Bratislavě. Delegace se vrátila zpět do Prahy 11.10. před půlnocí.
Po srpnových událostech se začala rozšiřovat tajným způsobem tiskovina „Zprávy“. Generální prokurátor zahájil šetření a bylo zjištěno, že „Zprávy“ se dopouštějí činnosti, která je v rozporu se zákonem. Napadají státní činitele, kteří požívají ochrany státu podle § 102 trestního zákona. Teprve později bylo zjištěno, že tiskovinu „Zprávy“ vydává frakce ÚV KSČ stojící proti Dubčekovi.
Po r. 1948 byly v mnohých městech odstraňovány sochy prvního prezidenta ČSR Tomáše Garyka Masaryka. V r. 1968 se začaly obnovovat. Rovněž se mnoho mluvilo a psalo o smrti jeho syna Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí. Původní verze po jeho smrti byla, že spáchal sebevraždu skokem z okna v Černinském paláci. Druhá verze tvrdila, že byl násilně zavražděn. Svědkové z jeho blízkého okolí tvrdili, že sám skončil svůj život. Ve spisech po † Dr. Kolmanovi byl nalezen opis dopisu Jana Masaryka datovaný 10.2.1948 ve 2 hod. 15 min., kde se mimo jiné praví: „Celý svůj život jsem zasvětil svému národu, svobodnému, neznásilněnému. Do poslední chvíle jsem doufal, že s Dr. Benešem zachováme svému lidu tradice demokracie, svobody a vítězství pravdy, zkrátka, odkaz svého táty. Nemám kolem sebe přátel. Pracuji v blízkosti neschopných samozvanců a nemohu se dále přetvařovat. Jak rád bych si postěžoval!“ Přesto jsou zde pochybnosti o pravosti opisu a také originál se nenalezl.
28.10.1968 se konaly nejen v Praze, ale i na jiných místech po celé republice oslavy 50-letého výročí založení ČSR. Je to významné jubileum historického okamžiku v dějinách českého a slovenského národa.
30. září uplynulo 30 let od mnichovské zrady, kdy představitelé evropských velmocí, bez představitelů Československa, rozhodli o odtržení velké části našeho území ve prospěch velkoněmecké říše. Zradu na naší zemi draze zaplatil celý svět. Rok 1945 opět našel Československo na mapě plnoprávných svobodných států.
Letos byla obnovena činnost Junáka, který po vzájemné dohodě podepsal dohodu o vzájemné spolupráci s československým pionýrem ve prospěch hluboké mravní a společenské výchovy dětí a mládeže.
27. dubna se konalo v Brně zasedání 350 zástupců někdejších žup Čsl. orla. Byl zvolen výbor. Bylo rozhodnuto obnovit „Jednoty“, které byly v r. 1948 rozpuštěny.
9. dubna 1968 se konala v Brně konference křesťanských pedagogů z celé Moravy v počtu 156 za účelem poslání rezoluce, aby v zájmu práva a spravedlnosti byli perzekuovaní profesoři a učitelé pro své náboženské přesvědčení rehabilitováni a odškodněni. Všechny tyto ušlechtilé snahy o nastolení práva a spravedlnosti ztroskotaly.
Vesmírné lety! 21. prosince odstartovala z Kenedyho mysu na Floridě raketa Saturn 5 s měsíční lodí Apolo 8, tři američtí kosmonauti zahájili více než 6-denní let s přistáním na Měsíci. Velitelská kabina s třemi kosmonauty se pak vrátila 27.12. a přistála na hladině Tichého oceánu. Kosmonauti byli zdrávi a šťastni, že splnili daný úkol a že to byli oni, kteří jako první lidé přistáli na Měsíci.
Všechna jednání o nastolení socialismu s lidskou tváří byla marná. Po skončení jednání a po návratu naši státníci Ludvík Svoboda, prezident, Ing. Černík, předseda vlády, a Josef Smrkovský, předseda národního shromáždění, promluvili v rozhlase k celému národu, jak daná situace vyžadovala.
Zase po mnoha letech byl povolen průvod o Božím těle. Na poutích kázali: P. Antonín Berka (Slatinky), P. Pavel Zíbal, administrátor ze Stražiska, Jan Grulich, duchovní správce ve Víceměřicích. Na Porciunkuli bylo 730 svatých přijímání. Pak kázali P. Herman Tyl, převor OP z Bohuslavic, P. Antonín Jemelka, děkan z Laškova.
31. března 1968 byl čten pastýřský list k předpokládané obnově v našem národě a státě. Z něho vyjímám požadavky Olomouckých ordinářů na povolané státní činitele:
1. Rehabilitovat biskupy, kněze světské i řeholní, stejně jako i věřící, kteří pro své náboženské přesvědčení byli diskriminováni, zbaveni míst, či jinak poškozeni.
2. Požadovali jsme, aby vyučování náboženství probíhalo bez těžkostí mezi školou a věřícími, aby děti nebyly vystavovány šikanování na pracovištích nebo jinde, aby vyučování náboženství ve škole mělo charakter a výhody učebního předmětu a nikoliv zájmového kroužku.
3. Žádali jsme a žádáme znovu dostatečné zajištění náboženského tisku. Volali jsme o připuštění většího počtu vhodných kandidátů ke studiu na kněžství a po obnově řeholí.
Nevypočítáváme všechny oprávněné požadavky, které tak momentálně tryskají z našich srdcí, neboť jejich přesné vymezení se nezbytně stane podkladem při vyjednávání mezi církví a státem.
Místo zájmové organizace „Mírové sdružení katol. duchovenstva“ začalo organizační práci nové kněžské sdružení „Dílo koncilové obnovy“!
12.7.1968 se uskutečnilo jednání mezi zástupci ministerstva, rektorátu Palackého university, KNV, ONV, a MěNV, kapitulního ordinariátu a komise pro obnovu CM bohoslovecké fakulty v Olomouci. Došlo k zásadní dohodě. Začátkem října se pak konalo otevření bohosloveckého semináře a fakulty. V r. 1968/69 budou v Olomouci studovat bohoslovci I. a II. roč. Všichni ostatní, III. –V. roč. diecéze Olomouc, Brno, Český Těšín, dokončí svá studia v semináři Litoměřickém.
Počet odd. pro vyučování náboženství:
Odd. s 9 – 15 žáky 1 hod. týdně
Odd. s 5 – 8 žáky 1 hod. za 14 dní
Odd. s 2 – 4 žáky 1 hod. měsíčně
Kde je alespoň 16 žáků přihlášeno do náboženství, 2 hod. týdně, další odd. se zřizuje, jestliže by počet žáků v jednom odd. byl vyšší než 38.
V r. 1968 byla dána nová kameninová podlaha v síni fary a dány nové dveře do pokojů fary.
Podle sociologického průzkumu religiozity v severomoravském kraji provedeného Dr. Eliškou Kadlecovou bylo zjištěno na 30% pevných uvědomělých katolíků, 60% těch, kteří jsou jaksi na obě strany, ale říkají „Dejte pokoj s náboženstvím“, a 10% skutečných atheistů.
Sňatků 10
Křtů 30
Pohřbů 17
Sv. přijímání 15.901
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Kronika 1968